Svátost pomazání nemocných

Svátost pomazání nemocných

"Svátostí pomazání nemocných a modlitbou kněží doporučuje celá církev své nemocné trpícímu a oslavenému Pánu, aby jim ulehčil a zachránil je. Vybízí je, aby se dobrovolně přidružili ke Kristovu utrpení a k jeho smrti, a tak byli prospěšní Božímu lidu" (KKC 1499).

Svátost pomazání nemocných je setkání s Ježíšem, který chce člověka posílit a pomoci mu v jeho nemoci a slabosti.
Nemoc a utrpení patří k lidskému životu. Dříve nebo později, ve větší či menší míře, na sobě či u druhých, každý z nás se s nimi někdy setká. V nemoci člověk zakouší vlastní bezmocnost, ohroženost a křehkost. Nemoc může vést k úzkosti, k uzavření do sebe, dokonce k zoufalství a vzpouře proti Bohu. Může však také napomáhat člověku k větší zralosti či v rozlišování mezi důležitým a nepodstatným. Velmi často nemoc vyvolává hledání Boha a návrat k němu.
Jakubův list nám dosvědčuje víru prvních křesťanů, že křesťan ani v nemoci a v utrpení nezůstává opuštěn, ale že i za této situace je zahrnut Ježíšovou láskou: „Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně; modlitba spojená s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jak 5,14-15).
Z uvedeného úryvku můžeme také vyčíst některé důležité charakteristiky svátosti pomazání nemocných:

• pomazání nemocných uděluje představený církevní obce – dnes biskup nebo kněz
• podstatou slavení této svátosti je pomazání olejem, doprovázené modlitbou kněze
• pomazání nemocných působí jak na tělo, tak na duši. Olej, používaný při slavení této svátosti, je jedním ze tří olejů, které světí biskup na Zelený čtvrtek ve své katedrále (kromě oleje nemocných ještě olej katechumenů a křižmo).

Slavení pomazání nemocných

Svátost nemocných či pomazání nemocných je určena lidem, kteří vážně onemocněli nebo jejichž síly jsou stářím značně oslabeny. Svátost je nemocnému v jeho vážné nemoci posilou na duchu a mnohdy skrze ní může nemocný přijmout i tělesné uzdravení.
Svátost nemocných lze přijmout vícekrát za život, pokud se člověk uzdraví a znovu onemocní nebo pokud se jeho stav výrazně zhorší a on o tuto pomoc znovu žádá. Při určování „vážného“ stupně nemoci se mají brát rozvážně a bez zbytečné úzkostlivosti v úvahu potíže jak tělesné, tak duševní. Samotná stísněnost způsobená chorobou, i když tato není sama o sobě těžká, může být příležitostí k udělení svátosti nemocných.
Může se udělit před chirurgickým zákrokem (operací), který vzbuzuje starost a obavy. Může se udělit starým lidem, jejichž síly značně ochabují, i když není na nich vidět žádnou nebezpečnou nemoc. Svátost se může opakovat, když se během nemoci přitíží.
Udílí se vkládáním rukou kněze na hlavu nemocného a následným mazáním posvěceným olejem na hlavě a na rukou.
Pomazání nemocných lze udělit v kostele při mši i mimo mši, doma, v nemocnici, v domově důchodců, kdekoliv, kde se nemocný nachází a kde k němu může kněz přijít.
V naší farnosti se uděluje tato svátost společně během mše svaté v měsíci květnu, jinak na požádání v nemocnici nebo doma. Požádat o udělení svátosti nemocných lze kdykoli osobně nebo telefonicky na farním úřadě, tel. 731 621 280 nebo na emailové adrese:vojtech.koukal@seznam.cz Neodkládejte udělení této svátosti vašim blízkým.

Příprava na přijetí pomazání nemocných

O svátost pomazání nemocných si má především požádat sám nemocný podle svého zdravotního stavu, případně požádá s jeho souhlasem někdo z jeho okolí.
Předpokládá se, že ten, kdo jí přijímá, se smířil s Bohem ve svátosti smíření. Pokud to není možné, je tato svátost chápána jako mimořádný prostředek ke smíření s Bohem.
Je vhodné se na slavení svátosti pomazání nemocných připravit společnou modlitbou celé rodiny nebo úzkého okruhu přátel nemocného. Je-li to možné, mohou pak tito nejbližší být také účastni vlastního slavení svátosti.