Vize farnosti

Vize farnosti

Kdo jsme a kam jdeme?

Dolanská farnost je křesťanské katolické společenství, otevřené pro každého, kdo hledá smysl ve svém životě. Jsme přesvědčeni, že každý člověk má na tomto světě své nezastupitelné místo a chceme mu pomoci jej hledat a nacházet. Učíme se přijímat všechny lidi bez ohledu na to, v jaké fázi své životní cesty se nachází nebo s čím zápasí. Vytváříme společenství přátel, kde se můžeme spolehnout jeden na druhého.   

Jsme zde pro každého, kdo touží:

- hledat Boha, který dokáže našemu životu dát smysl a proměnit jej
- nalézat ztišení při osobní modlitbě a radost při společné oslavě Boha
- zakoušet duchovní pomoc přátel v těžkých životních situacích
- poznávat Bibli a objevovat význam svátostí (křtu, zpovědi, svatého přijímání atd.)

Chceme pomoci každému: 

- poznávat sebe sama a nalézat opravdové životní hodnoty
- získávat díky víře inspiraci k osobnímu rozvoji
- objevovat své schopnosti ve službě druhým
- inspirovat se duchovním bohatstvím Komunity Blahoslavenství v Dolanech

Chceme být společenstvím:

- otevřeným a pohostinným pro věřící i hledající
- které putuje pospolu a ví, že je složené z chybujících lidí
- založeným na vztazích důvěry lidí různých generací
- reagujícím na výzvy doby a pěstujícím kulturu dialogu

Římsko-katolická farnost v Dolanech u Olomouce 

Patronem naší farnosti je sv. Matouš – obrácený celník, který zanechal svého dřívějšího života a vydal se v důvěře za Ježíšem. Podobně jako Matouš jsme i my ve svém životě uslyšeli Pánův hlas: „Pojď za mnou!“, vstali jsme a jdeme za ním (Mt 9, 9). Jít za Ježíšem pro nás znamená, že jsme povoláni uctívat Boha, duchovně růst, tvořit společenství a sloužit druhým.

Toto pozvání  se týká jak přijímání (čerpáme sílu z přátelství s Bohem i druhými), tak i dávání (dáváme svůj čas, charismata i své zdroje do služby Bohu i druhým). Zároveň platí, že v rámci růstu do křesťanské dospělosti roste naše schopnost více dávat, než brát. 

Být členem farnosti nás zve k aktivitě v těchto čtyřech oblastech: 

1) Uctívání Boha

“Toto je den který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho” (Žalm 118,24). Svůj život chceme postavit na živém Bohu, kterému chceme sloužit a se kterým se chceme každý den setkávat. Následujeme Krista a učíme se dívat jeho pohledem na lidi kolem nás. Chceme se otevírat vanutí Ducha pro nové věci, ke kterým jsme zváni. K tomu patří aktivní účast na nedělní bohoslužbě, pokud nám v tom nebrání nemoc nebo jsme na cestách. 

2) Ochota duchovně růst 

Věříme, že každý člen naší farnosti je povolán být učedníkem Ježíše Krista. “Tím bude oslaven můj otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci” (Jan 15,8). Jsme přesvědčeni, že učení a růst jsou úkoly na celý život. Ježíš chtěl, aby jeho radostnou zprávu o Božím království slyšelo co nejvíce lidí – a k tomu potřebuje stále své spolupracovníky. Proto chceme aktivně odpovídat na tuto touhu růst v osobním i duchovním životě. Chceme se rozvíjet ve vytrvalosti a zodpovědnosti a zároveň rozlišovat Boží vůli na cestě ke svatosti od vůle naší.

3) Vytváření společenství

“Všichni kteří uvěřili byli jedné mysli a jedno srdce” (Sk 4,32). Ježíš nepovolával své učedníky jako samotáře, ale vytvářel z nich svou rodinu a zdůrazňoval důležitost vzájemné lásky jako základního rozlišovacího znaku křesťanů. Proto je úkolem každého z nás vycházet ze sebe a otevřít se svým bratřím a sestrám. Chceme vytvářet společenství založené na úctě k druhým, a to i v jejich odlišnosti. Chceme se více naučit všímat si lidí na okraji a rozdávat jim radost. Každý člen farnosti je pozván budovat společenství tím, že se bude považovat za jeho nedílnou součást a bude se snažit navazovat kontakty a vztahy s druhými dle svých obdarování a možností. 

4) Služba

Ježíš řekl: “Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil” (Mk10,45). Podstatou křesťanského života je sloužit Bohu a bližnímu. Když církev na tuto pravdu zapomíná, přestává být zdravá. Jsme povoláni, abychom sloužili nejen jednotlivě, ale také společně, jako farnost. Tak vydáváme svědectví, že církev je ve světě rukama  a nohama  samotného Ježíše. Stejně tak jsme přesvědčeni, že každý farník  bez výjimky má co nabídnout, umí něco dobře a může to dělat pro dobro Božího království. Ježíš nám v podobenstvích o hřivnách ukazuje, že každý z nás má nějaké dary, které mají být rozmnožovány. Naše farní rodina je ideálním prostředím pro nalézání a využívání našich charismat, včetně dávání si zpětné vazby. Proto chceme aktivně přijímat zodpovědnost za celou farnost, zapojit se do služby dle svých obdarování a učit se ji dotahovat do konce. Naši službu chceme směřovat nejenom členům farnosti, ale především všem těm, kteří ještě nepoznali Boží lásku. Tím bereme za svou Ježíšovu výzvu z evangelia (Mt 28,18-20): „Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce, i syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skončení tohoto věku“.